Pán Šiva dává tuto mantru Parvátí, po dokončení učení Jógy. Praví jeho milující ženě a žákyni, že recitováním této mantry dojde k opravdovému osvobození a porozumění, že ona a on jsou jedno.
Tantra Jóga je pravděpodobně nejméně pochopenou formou jógy v jógovém systému. Většina lidí ze západu, kteří jsou odděleni od kořenů Tantry – Indie, si myslí, že Tantra je to, co Georg Feuerstein nazývá “Neo-Tantra.” zavádějící směsice západní interpretace rituálů a mystiky. Tantra je pozdí systém Jógy, ukázala se okolo 500AD. První z “New Age” hnutí starobylých tradic Jógy. Tantra systém vznikl během Kálí Yuga – doba spirituální temnoty (doba, ve které žijeme teď). Zakladatelé systému Tantra Jógy věřili, že během doby Kálí Yuga ztratily Védické rituály svoji sílu. Toto hnutí si vzalo za své kompletně změnit a zatřást s dosavadním establišmentem.
Tantra Jóga byla prvním systém se zaměřením na lidské tělo – velmi intenzivně – jako nástroj a vozidlo k osvobození během života v těle. Tradice Hatha Jógy je Tantra v její plném rozsahu. Hatha Jóga Pradipika je Tantrický text. Tantra systém zkoumá lidské tělo a jeho spojení s přirozeným světem, jako velmi důležitý způsob k nalezení spojení s Bohem. Tantra poukazuje na fakt, že pokud vše okolo nás je Param Brahma – Ultimátní Realita, tak jak může lidské tělo, které je domovem Átman – duše, být něco jiného, než Param Brahma.
Starší Védický systém vnímal, že lidské tělo byl slabý a uvězněný hledač v Máje – iluzi. V Tantře se tělo udržuje v nejvyšší kondici, aby mohlo být použito k službě Bohu a Gurua. Tento nově objevený systém poukázal, že osvobození může být objeveno v lidském těle, jak v bolesti, tak utrpení nebo potešení a blaženosti a že oba prožitky jsou pouze druhou stranou mince: Puruša – neměnící se Universální Princip a Prakriti – materiální realita. Osvícení přišlo pouze skrze porozumění obou extrémů a porozumění, že kosmické vědomí je v DNA těla.
Tantra vyjadřovala, že lidské tělo a přirozený svět jsou laboratoří k porozumění božství – a k porozumění, že tělo nesmí být přehlíženo jako nástroj k dosažení Mokše – osvobození.
Tantra Jóga si vždy trvala na tom, že hledač potřebuje žijícího Gurua. Skraze učení a vedení Gurua se hledač naučí, že veškeré učení pochází z nitra. Studentům stačilo porozumět, že Bůh, Guru a student je jedno, stejně jako Šiva a Parvati jsou jedno. Brahmanandam Parama jasně říká, že Ultimátní Realita ve vesmíru, nebo jak Paul Jakob Deussen vykládá,”princip kreativity zrealizovaný v celém světě”, je uvnitř. To je nedualismus ve své nejvyšší formě.
Dřívější systémy se více soustředily na meditaci a pránajámu, jako způsob seberealizace. Jen málo ásan bylo uvedeno. Tantra použila nástroje k probuzení Kundalíny Šakti, k pohybu vhůru, otevření čaker, než se dosáhlo k Sahasraře Čakře – místo vnitřního Gurua – Param Shiva – vytvoření spojení mezi Šivou a Šakti. To se stalo vědou pohybu energie skrze jemnohmotné tělo. Byly použity všechny nástroje: ásany, mantry, meditace, bhakti, pranajáma, rituály a osobní chování, spolupracující v božské laboratoři – lidském těle – jednotný systém zakořeněný v Tantrických tradicích.
Po probuzení, jógin dochází k opravdovému blahu v přirozeném světě. V systému, který nepožaduje prožitek potlačující spojení těla a mysli, ale takový, kde objekt a subjekt jsou kompletně zrealizovaní a oslavovaní. Takové osvobození lidského otroctví a přitom stále naživu, se nazývá a je Jivanmukta.
